Bude to dobrý!

04.04.2022

Čím dál tím víc se kolem mě objevují lidé, kteří se necítí dobře uvnitř sebe. Kdyby se jen necítili dobře, ale oni jsou zoufalí z toho, co cítí, co se jim děje, i když se vlastně viditelně neděje nic. Všechno mají, dá se říct, ale přesto nejsou šťastní, každý den je bojem o přežití, nic je nebaví, vnitřně jsou stažení, na hrudi úzkost, v hlavě chaos, myšlenky většinou dramatický a černý. I když se snaží myslet pozitivně, meditují, jdou cestou seberozvoje, hledají řešení, a jsou víc a víc dole a víc a víc bojují a snaží se z toho najít cestu ven. Večer uléhají s pocitem, že se zblázní, ráno se vzbudí do tmy v mysli a úzkost je zpátky. Motivace najít cestu zase nahoru je velká, ale zároveň ta stále se zvětšující hloubka je strašidelná a demotivující. Přesto se nevzdávají a hledají dál. Jsou vyčerpaní z toho snažení se a nechápání toho, co se to děje a zklamaní z toho, že nic nefunguje.

I já jsem si tímhle obdobím prošla. Asi proto jim tolik rozumím. A vím, že to bude dobrý. A jak to vím? Protože není špatné volby. Všechno je dobře nebo správně. A co jsem si uvědomila je, že se nám opravdu nic neděje. Že si vše vytváříme svými volbami. Ano, zní to tvrdě. Jen se na to ale podívejte objektivně. Že nás někdo nemá rád a my s ním stále jsme, i když nás trápí, týrá, mlátí...je naše volba s ním zůstávat. Ano. Může přijít spousta ale ale ale...zkuste alespoň na chvilku přijmout fakt, že si to vybíráme sami, vybíráme si zůstat. Vždycky se najde nová možnost, když si zvolíme změnu. Vždycky. A neříkám, že je to snadné, říkám, že je možné cokoli.

I dostat se z pekla svojí hlavy. Která dokáže vytvořit ohromný dramata, pak trpí tělo a my jdeme do závěru, že máme nejspíš psychickou poruchu. Ano, i to je možný. A jakou tady mám teď možnost? Co si můžu vybrat? Není nic špatně! Je jen zkušenost. Všechno je jen zkušenost.

Mít dovolení pro svoje zkušenosti. Pro sebe a pro to, vybírat si cokoli. I když udělám volbu, která nakonec pro mě nefunguje, můžu si vybrat zase něco dalšího. Není špatné volby. Co je průser je, že se zasekneme na místě, kde se neděje nic, jen to drama, to utrpení, ve kterém se dobrovolně rozhodneme být. Protože si myslíme, že nemáme jinou volbu. Opravdu to tak je? Pravda, mám jinou volbu?

Zjistila jsem, že se do těhle stavů dokážu dostat během chvilky, i když pár dní před tím jsem na vlně radosti, štěstí a expanze. Vždy je to z důvodu, že někde si lžu do kapsy a snažím se přehnaně o něco, co ale není moje. Dělám věci, které vlastně nechci, ale pevně věřím, tomu, že chci. Zní to zmateně? Jen se na to podívejte, do svých kapes, kde všude lžete sobě. Máte tendence obhajovat? Prokazovat, že to co děláte, děláte z radosti a naplnění? Jakmile já začnu cokoli obhajovat, nebo prokazovat, zastavím se a zeptám se sama sebe...pravda, je tohle to, co opravdu chci? Pravda, je tohle moje? Často se začnu smát tomu, jak dlouho jsem dokázala obelhávat sama sebe. Ani to ale není špatně. Můžeme si lhát do kapes. Klidně můžeme. Ale co to vytvoří do budoucna?

Buďte brutálně upřímní sami k sobě, a klidně lžete všem okolo. Cože? Pravda zvítězí, není nic než pravda, musím vždy říkat pravdu...atd. Nikdy nelhat druhým lidem a sobě ano? A opravdu jste upřímní sami k sobě? Vytáhnout lži z kapes a chvíli si tak pobýt sám se sebou. Mít pro sebe a svůj stav dovolení. Mít dovolení pro svou volbu, že si teď prostě nevybírám víc. A být neustále v otázce, jaký další možnosti tu jsou? Co je zapotřebí pro to, aby se tohle změnilo?

Přestaňte bojovat sami se sebou, a mějte na vědomí, že není nic, co by bylo špatně.

Tohle dovolení pro sebe a spousta dalších uvědomění mi dává učení Access Consciousness, které je pro mě jako nekonečná studnice poznání, z které chci pít dokud budu žít a budu mít žízeň :)

Vstupní branou do světa Accessu je kurz  Access Bars, který vám otevře dveře do světa nekonečných možností. Nebo si dopřejte Access bars sezení od praktika. Nevěřte mi, prostě to zkuste sami :)