Od jedné k pěti

10.06.2021

                                     ... od jedné ženy k pětičlenné rodině...

Je to 10 let, co jsem potkala svého muže.

Setkali jsme se v době, kdy jsem byla hodně roztříštěná mladá žena, která se potácela od psychiatra k léčiteli, tam a zase zpátky.

První těhotenství a moje psychika

Po roce přišlo první těhotenství, které jsem prožívala psychicky nahoru a dolů a fyzicky jsem od 5. měsíce spíš polehávala po nemocnicích.

Přišel porod první dcery. A můj totální rozklad. Pád na dno. Potýkala jsem se se snahou přežít , nezbláznit se a ještě obstarat miminko. Fyzicky jsem na tom byla skvěle. Ale psychika mě totálně zradila. Šla jsem znovu od psychiatra k léčiteli, tam a zase zpátky. Po roce práce na sobě jsem se celkem sebrala. 

Druhé těhotenství o chlup lepší

Zanedlouho přišlo druhé těhotenství a náš syn. Porod byl krásný. Poporodní období bylo stejně intenzivní, jen už jsem měla berličky, homeopatika, reiki a cokoli, co mi kdo v tu chvíli poslal.

Syn ale moc nespal a hodně, ale opravdu hodně, v noci plakal. A to nahlas. Proplakal celé noci, klidně i 5 hodin v kuse. Byli jsme s mužem oba na dně, unavení, nevyspalí, prostě zoufalí.

Objevila jsem Naam jógu

Ano, bylo to přesně v době, kdy jsme s mužem měli energie opravdu poskrovnu. Naam jóga mi tenkrát přišla jako spása z nebe. Pokaždé, když jsem ji praktikovala, brečela jsem vděčností a úlevou. Nadějí a vírou v lepší zítřky. Naam jógu jsem zařadila do života každý den. 

Kolik času Vám Naam jóga sní

Možná se teď ptáte, jak jsem mohla každý den najít minimálně hodinu volného času, když mám děti, domácnost a tak celkově ten rodičovský a manželský život.

Naučila jsem se v Naam józe jednoduché techniky, které zaberou i třeba jen tři minutky. Dechové cvičení, zazpívám si mantru, zacvičím si jogínskou chůzi v rytmu mojí oblíbené taneční hudby, nebo si zatleskám tleskací sérii. 

Věděli jste, že tleskání dokáže změnit ve chvilce energii? Dokáže nás přenést z negativních myšlenek do pozitivních, navíc jím masírujeme akupresurní body v dlaních. 

Smějte se (jako) o život

Zkuste někdy jednoduchou věc. Nuceně se smát. Prostě se začněte smát, i když se vám nechce. Ve mně to vždy vyvolá smích pravý, poctivý a od srdce.  

Někdy taky brečím, vztekám se a jsem úplně marná. V ten okamžik nastává čas, kdy zavolám kamarádce, u které vím, že mi dokáže pomoct uvidět věci z nadhledu. Někdy nepomůže vůbec nic. A tak praktikuju pozorování a nehodnocení. Prostě jsem. A jsou období, kdy se v jedné věci plácám strašně dlouho... a to je prostě život. Sbírání zkušeností.

Souznění dechu, manter a zákonitostí vesmíru

Abych to shrnula. Nejvíc mi pomohla dechová cvičení, zpěv nádherných manter a hlavně poznávání zákonitostí vesmíru, které jsou v Naam józe neoddělitelnou součástí. Tolik se mi ulevilo, když jsem začala věci chápat a mohla si odpustit a přijímat věci tak, jak jsou. Dokonce vidět dary, které se skrývají právě i v těch pádech a zdánlivých neúspěších. Třeba to, že jsem si přestala připadat tak šílená, anebo možná nepřestala, ale umím si to teď lépe vysvětlit, proč to tak je.

Třetí těhotenství ve větším napojení

Za čas jsem obrovsky zatoužila po třetím dítěti. Přišlo a dost nečekaně. Jeden z nás byl nadšený a druhý v šoku. Celé těhotenství bylo napínavé - samé nemoci, léčby, 0předčasné kontrakce a nakonec, o dva měsíce dříve, císařem přišla na svět holčička.

Byla v inkubátoru, nefungovaly jí plíce, měla celkovou sepsi a první vyhlídky na život byly půl na půl. Chodila jsem za maličkou několikrát denně klokánkovat (mazlit se tělo na tělo) a to mi maximálně pomohlo s kojením a upřímně, bylo to to nejvíc co jsem mohla udělat pro psychiku a napojení se na holčičku. Při tom jsem jí zpívala a byla v takové přítomné modlitbě, prostě jsem nepřestávala věřit a naprosto jsem se oddala okamžiku. Bylo to po většinu času ale šíleně těžké. Prožívala jsem jak pocity naprosté lásky a vděčnosti, tak i totálního vyčerpání, stresu a nejistoty.

Co mi pomáhalo byly také esenciální oleje a zelené potraviny. Byla jsem v nemocnici celý dlouhý měsíc a přežívat jen na nemocniční stravě a čichem vnímat jen nemocniční desinfekci by bylo minimálně odvážné.

A co si budeme povídat, emoce a nervy pracovaly na plné obrátky a já jedla i hodně čokolády a sladkého. Žila jsem na pár metrech čtverečních s miminkem, které bylo jak stažený králíček z kůže, se soudničkou pro výživu, jež vedla nosánkem do žaludku. Samé kontroly, neměla jsem jedinou hodinu v kuse klid na odpočinek, protože v pět ráno přišli měřit teplotu, v šest přišla uklízečka, v sedm zase někdo a tak to šlo až do večera. Ano, byl i polední klid, jenže já se starala o to malé mini miminko a o svoje tělo, které prošlo velkou operací a potřebovalo regenerovat.

Po měsíci pobytu, kdy jsem byla odloučená od muže a starších dětí jsem si domů odnesla maličký a přesto ten největší poklad. Zázrak.

Jsem díky této zkušenosti vděčná a taky v úžasu, co vše dokážeme my lidé, my ženy, zvládnout. Porod císařským řezem jsem si taky nevybrala, ale nebylo zbytí a tak jsem prožila něco tak intenzivního, ale velmi nepřirozeného a hodně bolestivého. 

Co mně tohle vše ukázalo? Kdybych svůj první porod zažívala příběhem toho posledního, nejspíš bych opravdu skončila v blázinci. Tím vývojem, tím vším, čím jsem si prošla, naučila se a co ke mně v průběhu života přišlo (léčivé energie, esenciální oleje, zelené potraviny, Naam jóga), to vše mi pomohlo ustát tuhle náročnou situaci se zdravým rozumem a rychle se hojícím tělem.

Nekončím, jedu dál. Pro sebe i pro vás

Práce na sobě zdaleka nekončí, mám pocit, že se dostávám víc a víc do jádra a tím je to hutnější a hutnější. Ale také ten život prožívám intenzivněji a dává mi to všechno, čím si procházíme, smysl.

Důvěřujte, že vše co se děje, i když to bolí, je důležité. Jednoho dne to pochopíte a poděkujete. Stejně jako já. DĚKUJI.